Sice byly hlášeny přeháňky, ale i přesto se nosič a řidič rozhodli, že vyrazí na výlet. Sbalili malé batůžky, Pižlu (jednoruční motorová pilka) a vyrazili jsme směr Roudnice nad Labem. Moc dlouho jsme tam nepobyli, ale třeba se tam příště vrátíme a projdeme si zámek a lépe obhlédneme okolí. Pak jsme dorazili na zahradu, kde nosič slíbil opižlat pár větví. Velmi jsem se těšil, jak se pobavím, až uvidím nosiče, jak se snaží uříznout větev parodií na motorovku. Bohužel mne hned na začátku hodili i s batůžkem do altánku a z výhledů jsem neměl nic. Z doslechu jsem se dozvěděl, že tam 2 lidi drželi nosiče na štaflích, aby mohl uříznout pár malých větví. Během pižlání párkrát sprchlo, ale nic drastického a já byl rád, že jsem pod střechou. Potom, co tam nosič udělal spoušť, tak se sbalili, ještě snědli, co mohli a s krabicí plnou meruněk jsme vyrazili do Ploskovic. Nechápu, jak může někdo někomu dávat ovoce za to, že tam někdo neodborně opižlá stromy a nechá na zemi válet větve. Cestou do Ploskovic si to řidič zase užil, protože na hlavním tahu je zavřený železniční přejezd a doprava je vedena objezdem. Řidič tak nějak doufal, že se to dá objet, ale když zjistil, že jede na opačnou stranu, tak to radši otočil a jel hezky v koloně s ostatními. Zajímavý byl konec navigace, protože Bludička nás navedla na cestu zámeckým parkem. Naštěstí po předchozích zkušenostech už řidič věděl, že Bludičce nemůže věřit a jel dál na normální cestu dle směrovek k oficiálnímu parkovišti. Zámek Ploskovice je krásný, interiéry jsou nádherně zrenovované a venku volně pobíhají pávi. Přišli jsme cca 10 minut před prohlídkou, takže jsme neměli moc času se rozhlédnout po parku. Během prohlídky začalo pršet, takže z prohlídky parku nebylo bohužel nic. Než jsme došli do auta, byl jsem celý mokrý. Pak se výprava rozhodla, že se zastaví v Litoměřicích, aby vyzvedla turistické známky, které přibyly od poslední návštěvy města. Ač se nikomu do Terezína kvůli nedávné historii nechtělo, nakonec nosič zavelel, že se jede, aby se posbírala známka, která chybí do sady a aby se upravil náhled na dané místo. Pokud člověk dohlédne od tragických událostí v části pevnosti z druhé světové války, tak musí obdivovat, jak dokázali postavit v předchozím století něco tak rozsáhlého a nádherného. Většina opevnění a příkopů se zachovala i přes ničivé povodně a do dnešních dní jsou funkční. Dle informací z infocentra bude probíhat 13. srpna pirátská bitva. Doufám, že mě tam nosič vezme, protože vidět zatopenou část příkopů, ve které plují dřevěné lodě a bitkaří se tam piráti, musím vidět. Zastavili jsme se v Automuzeu, kde je kromě výstavky aut také kout s historií pevnosti Terezín od jeho počátku až po současnost. Nákresy a fotky celé pevnosti včetně městských částí člověka utvrdí, že stojí na úžasném místě. Bohužel o kousek vedle je Malá Pevnost, která byla za druhé světové války zneužita k týrání lidí, ač původním posláním celé pevnosti Terezín bylo lidi chránit. Takže ať si vezmete z návštěvy Terezína cokoliv, je potřeba nezapomenout na původní účel a úmysl stavitelů a na krásu a preciznost této rozsáhlé stavby. Cestou domů jsme v příkopě zahlédli koně a ovce – byli živí a pásli se. 🙂